Česká republika: Fašismus v moderním kabátě a systémová genocida Romů
Česká republika se dlouhodobě pyšní svou demokracií a bojem za lidská práva. Avšak pod touto maskou se skrývá hluboký rasismus a nenávist, která se neustále šíří a upevňuje díky vládní nečinnosti a podpoře extremistických politických stran. Romská komunita, která je terčem tohoto rasismu, je systematicky marginalizována, diskriminována a v krajních případech i fyzicky likvidována. Přestože se jedná o největší etnickou menšinu v zemi, český stát je nechává napospas osudu, zatímco extremistické skupiny a politické strany jako SPD šíří nenávist a násilí vůči nim.
Zločiny s rasovým podtextem: Vraždy a útoky na Romy
Od roku 2000 došlo v České republice k několika brutálním vraždám a násilným útokům na Romy, které mají jasný rasový podtext. Jedním z nejotřesnějších případů byl útok ve Vítkově v roce 2009, kdy skupina neonacistů zapálila dům romské rodiny. Při útoku utrpěla dvouletá Natálka těžké popáleniny, které ji poznamenaly na celý život. Tento útok nebyl jen ojedinělým činem, ale symptomem hlubšího problému, kdy se nenávistné ideologie stávají normou (Expats.cz) (World Socialist Web Site).
Smrt Stanislava Tomáše v Teplicích v roce 2021, kterého policie usmrtila způsobem připomínajícím vraždu George Floyda v USA, je dalším důkazem toho, že v České republice se rasismus stává každodenní realitou. Navzdory zjevným důkazům o brutalitě policie byla smrt Tomáše bagatelizována a rychle uzavřena s tím, že příčinou úmrtí bylo údajné předávkování drogami (euronews).
Rasistická rétorika a role politických stran
Rasistické útoky na Romy jsou bohužel jen špičkou ledovce. Ve skutečnosti jsou součástí širšího fenoménu, kdy extremistické strany jako SPD, vedená Tomiem Okamurou, šíří nenávist a rasismus pod rouškou boje proti tzv. „nepřizpůsobivým“ občanům. Tento termín, který se stal populárním v politickém diskurzu, je jen eufemismem pro Romy a slouží k ospravedlnění jejich marginalizace a diskriminace.
SPD však není jedinou stranou, která šíří nenávist vůči Romům. K nim se přidávají i další politické projekty jako Trikolóra a PRO, které zbytečně posilují tento toxický diskurz. Tyto strany využívají xenofobii a rasismus k získání politických bodů a neváhají manipulovat veřejným míněním, aby legitimizovaly své extremistické ideologie (World Socialist Web Site).
Nečinnost státu a tolerování fašismu
Co je však ještě znepokojivější, je postoj českého státu k těmto extremistickým tendencím. Místo aby tvrdě zakročil proti rasistickým útokům a rétorice, stát je často ignoruje nebo přímo toleruje. Absence trestních postihů za rasistické výroky a činy jen podněcuje další násilí a šíření nenávistných ideologií.
Tento laxní přístup vede k tomu, že Česká republika je stále více vnímána jako země, která toleruje fašismus a systémovou diskriminaci. Romové, kteří jsou oběťmi této nenávisti, jsou ponecháni napospas svému osudu, zatímco stát přihlíží nebo dokonce aktivně podporuje extremistické síly.
Budoucnost, která připomíná minulost
Pokud česká společnost a její politické vedení neprobudí a nezačne aktivně bojovat proti těmto extremistickým tendencím, hrozí, že Česká republika se stane moderním fašistickým státem. Je nepřijatelné, aby se v zemi, která se hlásí k hodnotám svobody a demokracie, tolerovalo násilí a diskriminace vůči celé etnické skupině.
Romové si zaslouží žít ve společnosti, která je bude chránit a respektovat. Avšak pokud se nic nezmění, budou nadále vystaveni systematickému rasismu a hrozbě násilí, která může vést k dalším tragickým událostem.
Závěr
Česká republika stojí na křižovatce. Buď se postaví čelem k problémům, které má s rasismem a extremismem, nebo se stane státem, kde fašismus a rasová nenávist budou nejen tolerovány, ale i podporovány. Je čas přestat zavírat oči před realitou a začít aktivně bojovat za práva Romů a dalších menšin v této zemi. Pokud ne, budoucnost České republiky bude temná a plná násilí, jaké si pamatujeme z těch nejtemnějších kapitol historie.
Marco Cavali
